Náš spolek byl založen v Količíně 9. srpna 1942. Jeho přehlednou historii zpracoval do svého projevu pan Jan Pospíšil na slavnostní schůzi uspořádané k 65 letům trvání naší organizace. Schůze se konala 1. dubna 2007 a zde je plné znění tohoto referátu:
Vážení přátelé chovatelé, vážení hosté.
Dovolte mi, abych Vás všechny na dnešní výroční schůzi informoval o výročí, jehož se naše organizace v letošním roce dožívá. 9. srpna uplyne přesně 65 let, kdy byl v sousední obci Količín položen základní kámen ke vzniku naší chovatelské organizace. Zastavme se proto na chvíli a ve svých vzpomínkách se přenesme o 65 let zpátky, kdy v pohnutých válečných letech roku 1942 rozhodli količínští občané založit organizaci, která vytrvala ve své činnosti až do dnešních dnů. Domnívám se, že k založení jakékoliv organizace během válečných let bylo zapotřebí hodně odvahy a statečnosti, protože kromě hasičů, byly všechny spolky v tehdejším protektorátu zakázány. Vůbec prvním předsedou chovatelů byl tehdy zvolen Alois Nesvadba a členové se rozhodli vybrat mezi sebou pro začátek alespoň základní kapitál, který tehdy činil 376 korun. Dnes se nad takovou částkou usmíváme, ale pro nově vzniklou organizaci to byl dobrý počinek, neboť v krátké době tří měsíců bylo zhotoveno 110 klecí a již v říjnu téhož roku byla ve dnech 10. a 11. pořádána první výstava, když zbývající klece a voliéry byly zapůjčeny v Hulíně. Tato výstava se setkala s velkým ohlesem, který měl význam i pro rymické občany, kteří se do organizace hlásili. Na první valné hromadě 24. ledna 1943 jsou za členy přijati Julius Kaňa, Josef Velcl, Josef Tománek, Jaroslav Vičík a učitel na zdejší škole Josef Zapletal, který byl zároveň zvolen místopředsedou. Ještě téhož roku se v květnu koná v zahradě hostinského pana Foukala druhá výstava a jen pro připomínku, vítěznou trofej si odnesl chovatel z Roštění Ladislav Zajíc.
Válečné dění mělo za následek utlumení činnosti spolku, který se k další schůzi schází až v prvním poválečném roku a to v červenci 1946, bylo zvoleno nové vedení v čele s předsedou Antonínem Matyášem. Zápis z této schůze je bohužel poslední na dlouho dobu pěti let. Teprve 14. srpna 1951, tedy devět let od založení organizace, je na chovatelské schůzi zvolen nový předseda Richard Marek a jednatel Zdeněk Jurášek. Oba tito jmenovaní se na dlouhou dobu stávají vůdčími postavami celého chovatelského dění. V první polovině šedesátých let vstupují do organizace další rymičtí občané, mezi nimi Jindřich Plhal, který byl mnoho let místopředsedou, později pokladníkem. Do spolku vstupují i chovatelé z okolních obcí a v lednu 1952 dochází také k ustavení holubářského odboru.
Četné výstavy se pořádají ve Všetulích v zahradě ZK Cukrovar-Sfinx. Zpráva k výstavě z roku 1965 hovoří, že bylo vystaveno 246 králíků, 110 holubů a 15 voliér drůbeže. Vůbec první výstava v Rymicích se konala v květnu roku 1974 v parku tehdejšího Místního národního výboru. Výstava se setkala se značným ohlasem a byla tak impulsem pro pořádání dalších výstav právě v Rymicích.
Značný příliv nových členů z naší obce v následujících letech vedl ke snaze o změnu názvu na ZO Rymice. Návrh je však odmítnut. Ke změně dochází o dva roky později, kdy na členské schůzi dne 17. června 1979 je rozhodnuto, že organizace ponese nadále název ZO chovatelů Rymice - Količín. Poslední výborová schůze 20. září 1979 se konala ještě v Količíně. Byla tak uzavřena jedna kapitola obětavé práce mnoha količínských chovatelů, kteří položili již vzpomenuté základy ke vzniku chovatelské činnosti. 7. října 1979 se v Rymicích koná schůze, kdy je definitivně rozhodnuto, že organizace nadále ponese jméno ZO Rymice.
Výstavy, které jsou každoročně pořádány však dostávají povážlivou trhlinu. V roce 1986 dochází k integraci - připojení naší obce k Holešovu a zahrada někdejšího MNV je zabrána Muzeem Kroměřížska. Ještě se konají v zahradě dlouholetého předsedy Richarda Marka, ale stále více se ukazuje potřeba vybudování vlastního výstavního areálu i s budovou pro chovatelskou činnosti. Pro tento záměr byl vykoupen pozemek vedle hasičské zbrojnice a v roce 1987 tedy před 20 lety již stála hrubá stavba této budovy. Rok 1987 byl také rokem ukončení práce Richarda Marka ve funkci předsedy spolku, kterou vykonával nepřetržitě od roku 1951. Jen o 3 roky dříve v roce 1984 ukončil svoji práci také dlouholetý jednatel Zdeněk Jurášek. Při vzpomínce na tyto dva obětavé členy musím připomenout některá další jména, která se trvale zapsala do historie naší organizace ať již se jedná o Josefa Janalíka, Miroslava Dorazína, Antonína Šebestu, dlouholetého registrátora Pavla Janalíka, Adolfa Pospíšila a celou řadu chovatelů z okolních obcí, kteří již nejsou mezi námi, ale jejichž práce si dodnes vážíme a oceňujeme ji. Tak musím dnes připomenout dlouholetou činnost některých členů: Oldřicha Bárty, Františka Zapletala a celé řady dalších. Nejmenoval jsem všechny i když by si to zasloužili, neboť svou dlouholetou a poctivou prací ve prospěch spolku přispívají k dobrému jménu organizace, jejíž výročí si dnes připomínáme.
Po ukončení předsednické funkce Richarda Marka byl zvolen novým předsedou Jaroslav Gaja. Následující roky jsou ve znamení dokončovacích prací na chovatelské budově a celém areálu. V roce 1999 dochází ke konečnému řešení a výměně pozemků a část areálu byla oplocena. V roce 2002 rezignoval na funkci předsedy Jaroslav Gaja a na jeho místo byl zvolen Josef Kaňa, který organizaci řídí až do dnešních dní. A já doufám, že vzhledem ke svému věku bude funkci předsedy zastávat ještě mnoho let.
Vážení přítomní, ve své zprávě jsem vás jak se říká v kostce seznámil s uplynulými 65-ti lety činnosti této organizace, seznámil jsem Vás a také jsme si společně připomněli některá jména těch, kteří nezištně pracovali a dávali spoustu svého volného času ve prospěch celku. Chovatelská činnost přináší nejen radost z chovatelských úspěchů při výstavách za které získali mnozí členové různá ocenění. Práce chovatelů přináší také osobní užitek ve formě kvalitního masa a dalších produktů, která chovatel při své obětavé práci získá. Když jsem připravoval tuto zprávu, měl jsem k dispozici práci mého předchůdce Pavla Janalíka, kde se mluví o desítkách tisíc dodaných vajíček, tisících králičích koží pro zpracovatelský průmysl a dalších výpěstků. To všechno byly, jsou a doufám že budou i nadále výsledky dobré práce všech chovatelů. K tomu Vám všem přeji hodně zdaru a mnoho chovatelských úspěchů. Děkuji za pozornost.
z projevu p. Jana Pospíšila proneseného na oslavě 65 výročí naší organizace 1. dubna 2007
Fotogalerie